Zobrazit on line
OnePage

STAVÍME ŠKOLU V INDII

INDICKÉ ZPRÁVY 

Nehra | JAY MASIH | #3

Celá minulost na zemi je Nebem pro ty, kdo jsou spaseni. Ale i pobyt na zemi se zdá být Peklem těm, kdo jsou prokleti. To vše funguje dokonce i před smrtí. Minulost se mění tím, že odpuštěné hříchy a uzdravené bolesti přinášejí do života náznak Nebe. 

C. S. Lewis - Velký rozvod

Jay masih  - [Džemasi] -  chvála Pánu - pozdrav, kterým se zdraví zdejší křesťané místo hinského Namaste. Posílám pozdravení z Biháru a zdravím vás v úvodu citátem z knihy C. S. Lewise Velký rozvod. Je to pro mne až úsměvné, k jakým knihám se v Indii dostávám. Nejsem v Indii poprvé, před několika lety jsme na necelý měsíc navštívili jižní Indii, a i tam jsem se pustila výjimečně do knihy, jejíž téma a žánr mi nejsou blízké. Byla to Chatrč. Zdá se mi, že s knihou C. S. Lewise má cosi společné. Hrdinové obou knih se dostávají do Nebe. Chatrč na mne působila možná více poeticky a románově, Velký rozvod snad více filozoficky. Nevím, zda to správně vystihuji, nicméně téma je podobné. Mám ke knihám s touto tématikou, ať už více nebo méně povedeným, jako jsou třeba Střetnutí, Byl jsem v nebi nebo Nebe opravdu je apod., odstup a nenašli byste je v mé knohovně. Nechci se nikoho dotknout, je to můj vlastní názor a možná i předsudek. Věřím, že někteří z vás ze čtení těchto knih jste přijali užitek. Pro mne je úsměvné, že se mi dostaly s odstupem času několika let do rukou dvě  knihy podobné tímto tématem a to ve stejné zemi. Pamatuji si, jak mi řádky Chatrče dělaly radost, jakoby to sem do Indie nějak patřilo. Prožívám tu, že Pán Bůh více plní moje city a srdce než rozum a poznání. Nejsem si jistá, zda dobře vyjadřuji to, co cítím, ale snad pochopíte.
Martin odjel a teď tu jsem jediný běloch široko daleko. Je skvělé, že tu je Sahní, protože člověk má oporu v tom, že se s někým perfektně dorozumí a má se kam obrátit o radu, když je něco potřeba. Během posledních dní mne na tři dny zastihla nějaká střevní kolize provázená zimnicí a vysokou horečkou. Starost mých domácích o mne byla až dojemná a vaše modlitby spolu s krátkými zprávami povzbuzení byly skvělé. Přes noc horečka ustoupila a postupně se pokouším dostat do normálního režimu. Myslím, že je to kombinace jídla spolu s velkou prašností, která tu je. Ani netuším, kolik prachu tu člověk spolyká a s ním i všechno to, co prach obsahuje. Ale vše je již v pořádku a tak v plné síle pokračujeme... Chvála Bohu.

Střípky událostí a postřehů

Rozhodli jsme se trochu uklidit v ředitelně. Je potřeba koupit boxy, kam skryjeme před všudypřítomným prachem vše, co není často potřeba. Potřebujeme nové skříně. Jednu velkou jako knihovnu, kam odstěhujeme všechny staré učebnice, které se nepoužívají a dvě nové do ředitelny na plastové boxy, nové učebnice a pomůcky. Škola je finančně soběstačná, co se týká nákladu na provoz. Není to tedy otázka peněz. Je to asi otázka toho, že někdo přijede a řekne, tohle a tohle by bylo potřeba. A na pořádek v kanceláři a srovnané šuplíky, to já mám obdarování :o).

 

Kluci si musí sami prát. Vidíte? Nikdo jim neříká, aby si vyprali, tak nějak si to hlídají sami. Když už nemají, co na sebe, pustí se do toho. A protože moc věcí nemají, perou aspoň jednou za týden.

 

Připravujeme závěr školního roku. Ten je 20. března. Prvního dubna po prázdninách děti nastoupí do vyšších tříd. Momentálně se plánuje rozpis testů a množí se zadání. Děti senior school dělají testy ze sedmi předmětů a kreslení. Také jsou hodnoceny za aktivitu při vyučování. Dohromady mohou získat 800 bodů. Celkem se hodnotí procentuální úspěšnost žáka. Děti mladší dělají testy ze tří předmětů a kreslení. Om připravil testy, odvezl je do města na přepsání a my je teď kopírujeme pro každého žáka.

V neděli probíhá na internátě bohoslužba. Kluci se sejdou a Sahni většinou bohoslužbu vede. Co mne překvapilo, že byť je přítomen z dospělých jen Sahni nebo výjimečně ještě nějaký z hostů, tak probíhá sbírka. Kluci podle svých možností sáhnou do kapsy pro nějaký ten drobák a hodí ho do pokladničky. Nemuseli by, jsou to peníze, za které si mohou koupit nějaké křupky, kuličky bari, samosu či bonbón na přilepšenou. Přesto to někteří udělají. 

Docházka učitelů do výuky není zrovna ukázková. Zavedli jsme kromě již tradiční ranní modlitby před vyučováním i tzv. closing prayer. Tzn. když vypakujeme všechny děti domů, ještě se spolu sejdeme, zeptám se, kdo druhý den přijde nebo ne a pokusím se vymyslet suplování. Snad se to do mého odjezdu nějak naučíme. Stejně i když učitelé řeknou, že přijdou, může se stát… Tady na fotce je vzácná chvíle, kdy jsme byli všichni, a ještě jsme měli malou poradu, jak budou probíhat zkoušky a jak se bude chodit do práce o prázdninách. Sahni apeloval na kvalitu jejich vyučování. Letos se nám hlásí o poznání méně žáků, tedy je potřeba zvednout prestiž škole.

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Mé dny se točí kolem práce ve škole. Služba se dá rozdělit na dvě části. Jednak učím. Snažím se chodit do nejvyšších tříd na angličtinu. Je to z toho důvodu, že přece jen zde mně studenti rozumí a vždy se opisem nějak domluvíme. Jedná se o jednotřídku 4. – 7. třída. A protože mají učebnice dobrané, můžeme si dovolit opakovat. Momentálně čteme Dobrodružství Toma Sawyera, které je přepsáno do základní angličtiny. Většinou rozmnožím kapitolu a pak jim přehraji nahrávku. Studenti k nahrávce sledují ve svých výtiscích text. Poté si vysvětlíme slovíčka. Takže když jsme si vysvětlovali slovíčko a thief – zloděj opisem, někdo ve třídě vykřikl hindsky: „ačá!“ – což znamená něco jako „už vím“  - „čór“. Nepřipomíná vám to něco? Možná by naši Romští spoluobčané mohli pro Evropany dělat překladatele z hindštiny.
Když je potřeba, tak supluji, snažím se navést do předmětů jako je General knowlege nebo Social study a pokud možno do vyšších ročníků. Tam můžeme vytáhnout nějaká obecná témata, a navíc ještě máte naději, že vám rozumí. Nicméně tento týden jsem měla zkušenost s první třídou a vysvětlováním křesťanských svátků. V kapitole náboženské svátky jsme narazili na svátky různých náboženství a za křesťanství tam byly jako největší svátek představeny Vánoce. Takže to byla příležitost s děckama mluvit o tom, že to není největší svátek, ale největším svátkem jsou Velikonoce: ukřižování a zmrtvýchvstání Krista. Použila jsem mobilní aplikaci Bible for Kid’s, která je v hindštině a přehrála jim příběh Kristovy smrti a zmrtvýchvstání. Bylo to zajímavé přehrávat příběh, ze kterého já, jako učitel nerozumím ani slovo. Pak jsme se pokusili jednoduchou angličtinou a pomocí obrázků na tabuli vysvětlit, proč Kristus zemřel a že i já věřím, že vstal z mrtvých, na rozdíl od muslimů, hinduistů i židů. Ti vidí v Ježíši pouze proroka. Koukáte do velkých hnědých očí a říkáte si, snad i přes jejich chabou angličtinu to důležité chytnou. Zbytek mé práce spolu se Sahnim je trochu dát do pořádku dokumenty školy. Udělali jsme čistku v ředitelně. No přímo generální – od ředitele po poslední papír. Dokompletovali seznam žáků, vytiskli účetnictví a doplnili dokumenty zaměstnanců. Dokoupili jsme nějaké kancelářské potřeby, krabice, abychom je aspoň trochu uchránili od nánosů prachu. S prachem je to tu opravdu kritické. Už teď za dobu, co vám píšu se mi na počítači usazuje vrstva. Trochu se o obávám, že je to zatěžkávací zkouška pro mou elektroniku, zda přežije. Každé ráno, než začnete pracovat, musíte utřít stůl. Pak to dělám tak každou hodinu, včetně toho, než odejdu domů. Vezmu vlhký hadr a vše utřu, než to dám do batohu.  A tak to jde dokola.
Doma mne většinou čeká kupa dětí, všechny děti spřízněné rodiny domácích, se kterými žijeme na jednom dvoře a nějaké ty sousedovic. Chvíli doráží, nějak zablbneme a pak se rozejdou. Domov mi nabízí místo, kde se dá skrýt před prachem a vedrem. Už jsem konečně pochopila, proč všechny ženy v rodině asi před dvěma týdny mazaly dvůr hnědou hlínou rozdělanou na bláto. Zpevnily povrch dvora, a tak se nezvedá prach, tak jako u nás ve škole. Udělali na povrchu dvorku takovou pevnou hliněnou krustu. Ve vesnici je docela rámus. Indové jsou opravdu hluční lidé. Když muzika, tak na plné pecky. Tak se přeřvává diskotéka jednoho souseda se sousedem druhým. Často do noci a pak začne zase brzo ráno. A já, ku podivu, ač člověk křehkého spaní, u toho spím celou noc. Zdá se mi, že mne navzdory mé přirozenosti Pán Bůh v Indii vystrojil určitými schopnostmi, které doma postrádám.  A za to mu patří díky. Jay masih.

Seznamte se

Toto je učitel a také jak se tu říká na internátě spirituál, Bam. Bam je jeden rok ženatý, je křesťan, ač jeho žena ne, ona se snaží nějak respektovat jeho vyznání. Je mu třicet let. Bam ale bydlí dál, a tak je přes týden na internátě a na víkendy jezdí domů. Kromě učení tedy ještě dělá klukům - internátníkům společnost. Měl by dbát na režim a pořádek. Bam mluví anglicky, takže se s ním dá celkem domluvit. Když mne veze domů na motorce a na chvíli se zastaví, dělá mi i překladatele s domácími. Pak máme šanci si něco navzájem o sobě povědět.

Mukul je mladý dvaceti čtyřletý učitel. Jeho angličtina je na škole asi nejlepší, má výbornou slovní zásobu a dobře rozumí. Bohužel díky indické výslovnosti to občas drhne, než zjistím úplně, co chce říci. Učí tedy hlavně angličtinu, ale i obecné předměty v nejvyšších ročnících. Mukul bydlí také ve škole, není křesťan, ale účastní se programu, od bohoslužeb přes modlitby. Úplně nerozumím tomu, jak to má, protože při bohoslužbách vesele chválí a když zjistil, že jsem nemocná, byl první, kdo psal přes What’s App, že se s kluky na intru budou modlit.

Toto je Uday – říkáme mu Ude. Je ve škole a na internátě třetím rokem. Pochází z křesťanské rodiny, táta pracuje až v Kalkatě. Stříhá střihy na oblečení v textilní fabrice. Ude je ve škole poslední rok a po zkouškách jde do vyšších tříd do Madhubani. Tam bude bydlet s kamarádem. Je moc šikovný, má dobrou angličtinu. Modlete se za něj, aby ustál přechod z křesťanského prostředí na školu, kde už se bude muset o svou víru starat sám. Byli bychom rádi, kdyby to všechno ustál a neztratil se.

 

Diksha je dcerou Sahniho. Chtěla by studovat, tak jako kdysi její táta v na přelomu osmdesátých a devadesátých let v Čechách. Sahniho tatínek byl kdysi velkým komunistou, tedy Sáhni měl tu výsadu, že mohl studovat v Čechách. Jeho kamarádi se smějí a říkají, že ho komunisti poslali uvěřit do Čech v Ježíše Krista. Dnes už je křesťanem i tatínek. S Dikshou děláme češtinu, chtěla by studovat medicínu, ale bude to dlouhá a těžká cesta.

 

Seznamte se s Omem. Om je podle mého názoru nejlepším pedagogem na škole. Neumí anglicky a věčně vypadá jako kakabus, takže malinko nevíte, co si myslí a zda ho totálně neštvete. Ale ve třídě má pořádek a mimo třídu je asi jediný, kdo rychtuje rošťáky a rovná je, když je potřeba. Ostatní mladší kolegové na to tak trochu pečou, a to někdy i ve třídě. Je k dětem docela přísný, ale to je tady potřeba. To je velký rozdíl, tedy mimo jiné, mezi indickým a českým školstvím. Kluci občas utrží od kantora i nějakou tu ránu. 

 
 
 
 
 
 
 
 
pokračování příště...
 
Když je vedro, je potřeba se nějak zchladit. Tady to jde jen u pumpy. To naši kluci vědí.
 

Napište mi, potěší nás to.
email: ja.macish@gmail.com nebo What's App: +420 604 535 776

Nechcete již nadále odebírat tyto e-maily?
To je v pořádku. Odhlásit se můžete zde

facebook

Stavíme školu v Indii                     CB Praha 13                   CB Náchod                       CB Litomyšl